Velikonoční triduum

Dnešním dnem jsme vstoupili do Velikonočního tridua (třídení), které je součástí Svatého, podle latinského originálu Pašijového, týdne. Latinské slovo passio znamená utrpení. Původní název bychom tedy mohli přeložit jako Týden utrpení. Připomínáme si v něm vrcholné události křesťanského liturgického roku: smrt a vzkříšení Ježíše Krista.

Velikonoční třídení začíná, navzdory všeobecnému povědomí, Velkým pátkem. Takzvaný Zelený čtvrtek k němu nepatří. Název Zelený čtvtek vznikl v němčině přesmyčkou z Greindonnerstag na Gründonnerstag. Tedy původně Lkavý čtvrtek. Takto se název dostal do češtiny. V tento den si připomínáme ustanovení kněžství a eucharistie, tedy způsob, jakým je Kristus neustále fyzicky přítomen mezi námi. Ve všech katedrálách světa se kněží setkávají se svými biskupy a obnovují své kněžské závazky.

Večerní mše svatá je součástí vigilie k Velkému pátku. Středem této liturgie je připomínka Poslední večeře, Jidášova zrada a Ježíšův odchod s učedníky do Getsemanské zahrady, kde prožil svůj zřejmě nejtěžší modlitební zápas a zatčení. Na Velký pátek si připomínáme soudní proces s Ježíšem, který vedl k jeho odsouzení ke smrti na kříži a k provedení rozsudku. Nejde pouze o připomínku. Je to prožívání Ježíšovy smrti a významu utrpení v našich životech, které jsme si zvykli vnímat pod symbolikou kříže. Jedině takto totiž dostává smysl. Zkušenost nás učí, že pokud odstraníme z lidského života symbol kříže, naše utrpení ztratí smysl. Přestaneme mu rozumět a nakonec přestaneme rozumět i vlastnímu životu.

Bílá sobota je dnem ticha. Kristus leží v hrobě a my máme možnost přemýšlet nad smyslem smrti a konečností našeho života. Ticho Bílé soboty ústí do velikonoční radosti v předvečer slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Ježíš přemohl smrt. Není to konečná. Jeho vítězství je i naším vítězstvím. Tato událost a radost z ní je tak podstatná a převratná pro náš život, že se slaví nejen celou neděli, ale celý následující týden. Tento týden se bere jako jeden jediný den, jehož středem je radost ze vzkříšeného Krista - tzv. velikonoční oktáv (osmidení).

Toto jsou křesťanské Velikonoce. Nemá smysl slavit je jinak. Bez tohoto obsahu se z nich stanou jen vybrakované svátky s poetikou jara bez vazby na náš každodenní život.